Během února, kdy vládne příznivější počasí, je vhodná doba k prosvětlení koruny ovocných stromů. Víte, jaké práce ještě během tohoto měsíce v užitkové zahradě nevynechat?
Únorové výsevy
Vyséváme první zeleninu
Během února pokračujeme ve výsevech osiva lilku, celeru a papriky. Pokud nemáme vytápěný skleník, bedničky s výsevy můžeme umístit do teplé verandy nebo na světlé okenní parapety.
Vyséváme rovnoměrně a široce. Semena papriky zasypeme tenkou vrstvou substrátu a ty celerové jen přitlačíme k povrchu, který potom pravidelně zvlhčujeme. Důležité je výsevem zajistit i vyšší teplotu, dostatek světla a během slunečných a teplejších dní prostor vyvětrat.
Koncem měsíce lze začít is předpěstováním sazenic košťálovin – kedlubny, květáku i zelí. Do připravených záhonů ve vytápěném skleníku si můžeme koncem měsíce vysít ředkvičku, ředkev, hlávkový salát a cibulku na nať.
Častým problémem při předpěstování zeleniny bývá padání klíčných rostlin. Předejdeme tomu například tím, že budeme využívat kvalitní sterilní substráty z prodejny, tedy ne běžnou zahradní nebo kompostovou zeminu. Vhodné jsou také výsevní supresivní substráty, u kterých tento problém nehrozí. Při zpozorování prvních příznaků padání vyklíčených rostlin je hned zalijme speciálním fungicidním přípravkem.
Pokud chceme úrodu brambor sklízet letos o něco dříve, vysadíme kvalitně předklíčené hlízy. Příprava trvá 5 – 6 týdnů před plánovaným termínem výsadby, nepromeškejme proto vhodný čas. Na předkličování si vybíráme středně velké, tedy ne menší ani velmi velké hlízy certifikované sadby. Měly by být zdravé a neporušené.
Vybrané hlízy umístíme do nízké bedničky na povrch vlhké rašeliny do světlého prostoru o teplotě asi 15 °C. Pokud budou mít hlízy dostatek světla, klíčky budou pevné a zdravé.
Předklíčené brambory
Zakládáme zeleninové záhony
Když už nehrozí mrazy, odstraníme zimní kryt z porostu kozlíku a špenátu. Když je sušší, můžeme tyto rostliny během slunečného poledne zavlažit. Zároveň lze vysít i nový špenát, nejlépe ve dnech, kdy je teplota kolem 10 °C. Koncem února a začátkem března je v teplejších lokalitách možné vysít na připravené záhony mrkev karotku, černý kořen, hrách nebo ředkvičku.
Řez ovocných dřevin
Ve dnech, kdy nemrzne a svítí slunce, můžeme řezat ovocné stromy. Realizujeme řez hrušek, jabloní, koncem měsíce řežeme i bobuloviny – angrešt, rybíz a maliny. Z porostu malin a ostružin odstraníme vyrozené výhonky. Můžeme také zlikvidovat velmi staré, nemocné, suché nebo poškozené ovocné stromy. Průběžně kontrolujme úvazky kolem nově vysazených ovocných stromů.
V případě některých ovocných dřevin, například lísky, odstraňujme plané výhonky, pokud možno těsně nad půdou. V rámci péče o ovocné stromy odstraníme z korun i všechny mumifikované plody. Bývají zdrojem nemocí.
Řez dřevin
Roubování dřevin
Koncem února a začátkem března máme příležitost pustit se do roubování ovocných stromů. Roubovat můžeme například třešně a višně nebo rybíz. Vhodné je využít několik metod – kromě spojkování i sedýlkování či roubování na kozí nožku.
Přesazení malin
Maliny patří mezi oblíbené bobulové ovoce, navíc v poslední době je v prodeji spousta zajímavých odrůd. Když mají vhodné podmínky, tedy vlhkou a humózní půdu, zvyknou se rychle rozrůst do okolí. Často se potom dostanou i na místa, kde nejsou žádoucí nebo kde rostou jiné rostliny. Koncem zimy takové maliny můžeme vykopat a prosadit jinam, kde se budou moci rozrůstat, nebo sazenice darujeme sousedům. Důležitá je však správná příprava.
Nůžkami nejprve zkrátíme všechny výhonky jedinců, které plánujeme prosadit.
Rostliny pak pomocí rýče důkladně podkopeme, aby se nám kořeny snáze vybíraly z půdy.
Uvolněné maliny opatrně vyjmeme z půdy, neoklepáváme však příliš půdu z kořenů.
Sazenice pak položíme na půdu, označíme si jejich názvem odrůdy a můžeme je buď darovat, nebo vysadit na nová místa.
